Ústavní soud dnes projednává ústavní stížnost na „kupčení“ s hlasy v Krupce. Jedná se o hanebnost. Je pravda, že zákon o volbách do poslanecké sněmovny pamatuje a výslovně stanový zákaz provádět jakékoliv „kupčení“ s hlasy. Ústava České republiky jasně deklaruje, že politický systém je založen na dobrovolné soutěži politických stran – pokud se kupční s hlasy je soutěž stran pokřivena – je to stejné jako když dojde ke kartelové dohodě mezi několika obchodními společnostmi a soutěž na trhu je ta tam – ale v tomto případě zdárně zasahuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže (antimonopolní úřad).
Dále česká ústava pro všechny typy voleb předpokládá tajnost, rovnost, všeobecnost a přímost volebního práva. Pokud je hlas od voliče nakoupen, dá se předpokládat, že tento princip je v aspektu tajnost a rovnosti narušen zcela zásadně a tím je tak ohrožena pozice demokracie v této zemi jako takové.
Předpokládám, že Ústavní soud svým dnešní nálezem přiměje české zákonodárce, aby urychleně přistoupili k novelizaci zákona o volbách do zastupitelstva obce a implementovali do něj stejný zákaz, který obsahuje zákon o volbách do poslanecké sněmovny. Volby jsou příliš vzácným a cenným institutem demokracie než abychom si ho nechali takto ohrozit a za pár stovek prodávali voličské hlasy.
Trocha možné kontroverze na závěr. Uvažoval bych i o novelizaci trestního zákoníku, kde by mělo být k § 351 o maření voleb a referenda taxativně přidáno, že i jakékoliv obchodně-trží chování při průběhu voleb ve smyslu ovlivňování svobodné vůle a projevu voliče by mělo být trestně postihováno, stejně tak, prokáže-li se, že volič nechal svůj projev vůle ovlivnit jiných za úplatu. Protože jak ten co peníze nabízí, tak i ten, který je přijímá a pak vhazuje obálku s předem určeným lístkem – oba kurví volební proces. Není tomu dávno, kdy se Evropa učila zavádět volební právo a není tomu dávno, kdy volební právo bylo výsadou bohatých, výsadou majetných. Volební právo bylo po dlouho dobu upíráno nemajatným, ženám atd. Volební právo a možnost svobodně rozhodnout komu svěříme výkon věcí věřejných a koho pověříme jako naše zástupce je něco, čeho bychom si měli považovat a mít k tomuto institutu úctu, jelikož se jedná o základní občanská a politická práva – nejen být volen a možnost volit. Proto je dnešní nález a jeho odůvodnění ústavním soudem nanejvýš důležité pro vážnost voleb. V České republice volíme do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu a do zastupitelstev nižších a vyšších územních samosprávných celků (obcí, měst a krajů). A pokud by ještě měla být přidána přímá volba hlavy státu, jakožto součásti moci výkonné, bylo by hanebné, kdyby soud ochrany ústavnosti nezakročil proti mafiánství při volbách.