Hlava čtvrtá Listiny základních práv a svobod upravuje hospodářská, sociální a kulturní práva. Jedná se o právní úpravu nejvyšší právní síly. Nutno dodat, že tato práva jsou součástí také mezinárodních normativních smluv, jichž je Česká republika signatářem a které byly publikovány ve sbírce mezinárodních smluv. Stejně tak jako v případě politických práv jsou i tato práva hospodářské a sociální oblasti v Listině zmíněna jen velmi generelně a jejich podrobná úprava je svěřena, v rámci právní síly, o stupeň níže na zákony. Pravdou je, že zákonodárce se v legislativním procesu musí při normotvorbě držet v těchto mantynelech, které Listina nastavuje. Občasné rozpory posuzuje Ústavní soud.
Tak předně Listina garantuje právo na svobodnou volbu povolání, přípravu k němu a také právo na provozování hospodářské činnosti a podnikání. Záleží tedy na pouze na nás, zda-li si budeme prostředky pro své životní potřeby zajišťovat v pracovněprávním vztahu v závislé činnosti nebo jako podnikatelé, ať už formou obchodní společnosti anebo jako osoba samostatně výdělečně činná. Zákony pro tyto oblasti nastavují práva a povinnosti. Samozřejmě sem bude patřit zákoník práce (262/2006 Sb.), živnostenský zákon (455/1991 Sb.) anebo obchodní zákoník (513/1991 Sb.). Další práva opět velice úzce souvisejí se vztahem k zaměstnání. Především se jedná o právo na sdružování na ochranu hospodářských a sociálních zájmů a výsledkem toho jsou odborové organizace. Odborové organizace jsou na státu nezávislé, není možné jejich počet omezovat a jejich postavení musí býti rovné, nelze některou zvýhodňovat oproti druhé. Listina explicitně v čl. 27, odst. 4 hovoří o právu na stávku, ovšem taxativně okruhy osob, jimž je toto právo zapovězeno, a sice soudcům, příslušníkům ozbrojených a bezpečnostních sborů.
Čl. 28 a 29 mají zase svůj dopad do pracovněprávních vztahů, když je zde stanoveno právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky (tady bude asi nejlepší uvést např. právní úpravu BOZP nebo minimální mzdy). Ženám, mladistvím a zdravotně postiženým jsou garantovány práva na zvýšenou ochranu zdraví při práci a zvláštní zdravotní podmínky (zde je pamatováno na nízký věk, těhotenství ženy atd.).
Pro oblast práva sociálního zabezpečení jsou nejdůležitější čl. 30 a 31. Právo sociálního zabezpečení představuje soubor právních notem upravujících práva a povinnosti v sociální oblasti, ve které stát zajišťuje pro občany ochrannou bariéru proti negativním dopadům nejrůznějšího spektra sociálních životních událostí. Z hlediska státní správy je tato agenda svěřena zejména pod Ministerstvo práce a sociálních věcí jako ústřednímu orgánu státní správy dle kompetenčního zákona, ale také pod Ministerstvo zdravotnictví. Články garantují právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Jako v ostatních případech, podrobnosti upravuje zákony. V této oblasti je zákonných úprav hned celá řada. Zákon o státní sociální podpoře, zákon o důchodovém pojištění, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o sociálních službách a zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud bychom měli provést ještě čl. 31, který garantuje právo na ochranu zdraví na základě veřejného pojištění, tak použijeme zákon o veřejném zdravotním pojištění.
Vezměme modelovou situaci, žena, zaměstnaná v rámci pracovněprávního vztahu, standardní pracovní smlouva. Obligatorně musí ze své mzdy odvádět daň z příjmů fyzických osob (to jen na okraj), ale musí být účastna v systému zdravotního pojištění, v systému nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení. Část vyplácí ze své mzdy, část přispívá i její zaměstnavatel (jeho radost nad tímto faktem ponecháme stranou). Jestliže je účastna v těchto systémech, vzniká jí na základě zákonných úprav celá řada nároků. Může mít nárok na starobní, popřípadě invalidní důchod (plný nebo částečný). V případě zdravotních sociálních událostí může mít nárok na nemocenské (při vlastní nemoci, karanténě), ošetřovné (člena rodiny), peněžitou pomoc v mateřství a nebo na vyrovnávací příspěvěk v těhotenství nebo mateřství (to v případě, že je pro těhotenství převedena na jinou práci, ale ta je hůře placena). A samozřejmě má nárok na lékařské ošetření podle zdravotního pojištění. Podle výše jejího příjmu (příjmový test) bude mít nárok na přídavky na děti, sociální příplatky a nebo příspěvky na bydlení. I kdyby to byla manažerka placená sto tisíci měsíčně, přesto bude mít nárok na rodičovský příspěvěk, dávky pěstounské péče (pokud by se pěstounkou stala), porodné anebo pohřebné. Oblast sociálního práva je velmi citlivá a je jinak vnímána z pohledu levicové vlády a jinak z pohledu pravicové vlády a proto je legislativa v této oblasti každé volební období výrazně měněna.
Čl. 32 a 33 pamatují na rodinu, na rovnost dětí narozených v manželství i mimo něj a násldně i na povinnost základní školní docházky. Zaručeno je tedy právo na vzdělání. Základní a střední školy mají býti bezplatné, ovšem s vysokými školami je to takové, že se Listina odvolává na možnosti občana a společnosti.
Čl. 34 upravuje práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti a jejich ochranu zákonem. Toto nás zavádí zejména do autorského práva. Jedná se o oblast k nehmotným statkům. Právo duševního vlastnictví je pak rozděleno na sféru autorskou (autorský zákon) a sféru průmyslového vlastnictví (vynálezy, patenty, průmyslové vzory nebo ochranné známky). Nepovolené kopírování, rozmnožování či veřejné provozování, promítání atd. zakládá jak ze strany autorské tak průmyslové občanskoprávní tak i trestněprávní odpovědnost.
Čl. 35 upravuje tzv. 4. generaci lidských práv a sice právo na životní prostředí. Každý má právo na příznivé životní prostředí a v návaznosti na to také na včacné a úplné informace o stavu životního prostředí. Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat živnotní prostředí. Jde o rozsáhlou oblast práva životního prostředí, která chrání a upravuje práva a povinnosti ve vztahu např. k ovzduší, lesům, vodním toků, rybníkům, nakládání s odpady, územním plánováním a stavebním řádem, používáním zemědělské půdy, péči o zvěř atd. Celý rozsáhlý aparát státní správy i územní samosprávy dohlíží na dodržování práv a povinností v této oblasti.
Záveřem můžeme podotknout, že ani bez těchto práv bychom se jako občané 21. století rozhodně neobešli. Záleží pouze na nás jaké politiy budeme volit – protože skrze ně bude tato oblast nejvíce ovlivněna případnými úpravami v legislativě. Ale přesto si vypůjčím slova současného veřejného ochránce práv (ombudsmana) Pavla Varvařovského, který napsal, že rozsah sociálních práv může být jen takový, jak to odpovídá dosažené hospodářské úrovni a vyspělosti státu. A nezapomeňme ani na změny v souvislosti s demografickým vývojem populace. Průměrná délka dožití se zvyšuje a tím se zvyšují i náklady na lékařskou péči, ale také na důchody. Tato oblast je rozsáhlým, složitým a citlivým politikem.